rych00.jpgRychlebské hory nejsou z nejvyšších, rozhodně jsou však nejopuštěnější a nejvíce atmosférou prosycené ze všech hřebenů České republiky. Čarokrásné hory. Svou tichou krásou a romantikou s nádechem starých času okouzlí duši každého vnímavého člověka.

Poodkryj zlehka křehkou krásu tohoto starého horského pokladu. Vydej se do světa skal, tmavých hvozdů, zvířecích chodníků, svérázných lidí, zatopených lomů, zaniklých osad, hlubokých údolí a dosud svobodných hřebenů. Do světa plného smutně-krásné nostalgie, jež své největší neviditelné poklady nevyjeví tomu, kdo do něj nevstoupí s otevřeným srdcem, odvahou a úctou...

Rychleby - interaktivní mapa


Fotogalerie

Více fotografií (12)
Rychlebské hory
Odměna na Vysokém kameniSilvestr v JavorníkuBažantniceSvítání v BernarticíchMakový tanecRychlebské zastaveníBouldering na Žulovém vrchuŠíravské výhledy



Horopis Rychlebů

Pohoří Rychlebských hor (nebo zkráceně Rychleb) leží ve střední Evropě, kde se rozprostírá na území dvou států. Převážná část pohoří leží v České republice, přesněji v nejsevernějším výběžku Moravy. Hlavní hřeben Rychlebských hor vytváří oficiální, a také zároveň přirozenou hranici se sousedním Polskem.

Střední nadmořská výška pohoří Rychleby je asi 650 m, výšková členitost do 600 m. Nejvyšším vrcholem je Smrk (1125m). Hlavní hřeben Rychlebských hor je asi 47,5 km dlouhý. Jeho hraničními body jsou Kladské sedlo (817m) na jihozápadě a vrcholek Na vyhlídce (425m) nad obcí Bílá Voda na severovýchodě. Z hlavního hřebene vybíhá spousta bočních hřebenů, oddělených nádhernými, často ostře zaříznutými údolími.

Území, kterým se tento článek zabývá, tzv. Rychlebská oblast, je tvořeno dvěma celky. Prvním z nich jsou již zmíněné hřebeny samotných Rychlebských hor. Druhý celek představuje přilehlá snížená pahorkovitá krajina, jakési podhůří Rychleb, volně přecházející do nížiny na východní hranici s Polskem. Oba tyto celky dále rozdělíme na několik částí.


Rychlebské hory

Území samotných Rychlebských hor, tedy hlavní hřeben i jeho boční větve včetně přilehlých údolí, se dělí na tři základní podcelky.

Nejsevernější z nich se nazývá Travenská hornatina, která na polské straně hřebene volně přechází v Góry Zlote. Nejvyšší vrchol této Travenské hornatiny se nazývá Špičák (957m). Jedná se o nejnostalgičtější část Rychleb, s mnoha horskými lukami, kde před 2 sv. válkou stávaly dnes již zmizelé horské vesnice...

Jižní a zároveň nejvyšší podcelek nese jméno Hornolipovská hornatina, která v Polsku pokračuje pod názvem Góry Bialskie. Nejvyšším vrcholem je Smrk (1125m). Tato část Rychleb má nejvíce horský charakter, a ten je velmi rozmanitý. Zatímco centrální část okolo Smrku je relativně rozlehlá náhorní plošina, zbylé části jsou tvořeny výraznými hřebeny, na nichž se nachází mnoho fantastických skrytých vyhlídkových skalisek, vystupujících vysoko nad hluboká údolí.

rych12.jpg

Třetí a nejvýchodnější podcelek je tvořen mohutným bočním hřebenem, kolmým na hlavní hřeben Rychlebských hor. Nazývá se Sokolský hřbet, nejvyšším vrcholem teto části je Studniční vrch (992m). Na jižním úbočí se nachází mnoho čistých pramenů i nejvetší jesenické lázně. Severní úbočí zase skrývají mnoho zatopených lomů a nesčetné žulové skalní útvary.

Pavel Hornik hledá nové traily pro Rychlebské stezky, úžasný bikepark v Sokolském hřbetu


Podhůří Rychleb

Hlavní hřebeny tří zmiňovaných horských podcelků Rychlebských hor se větví do velkého množství bočních hřebenů, které poměrně velice prudce přecházejí v mírně zvlněnou až nížinatou oblast na sever a východ od nich. Tato snížená podhorská oblast vytváří jakýsi pomyslný klín, který odděluje Sokolský hřbet od Travenské hornatiny.


rych8.jpg

Svým pahorkovitým až plochým reliéfem se tento "klín"velice výrazně odlišuje od okolních horských hřebenů. V minulosti zde totiž docházelo k velice intenzivnímu působení pevninského ledovce, který tuto oblast výrazně modeloval.

rych13.jpg

Tuto malebnou sníženou oblast , charakterem tak rozdílnou od Rychlebských hřebenů, lze rozdělit na dvě části.

rych9.jpg

Romanticky zvlněná krajina s výraznými "ostrovními horami" se nazývá Žulovská pahorkatina. Nalezneme zde jak krásné "ostrovní hory", z nichž nejvyšší je Boží hora (525m), tak také mnoho v republice unikátních "oblíků", kulatých pahorků vymodelovaných ledovcem.

Úrodná a z velké části rovinatá krajina pri severovýchodní hranici s Polskem se nazývá Vidnavská nížina. Zde se nachází krásná chráněná lokalita Vidnavské mokřiny.


Vytisknout stránku Vytisknout stránku18. 7. 2016, 15:04, zobrazeno 1429x, dnes 1x
0.0 0Hodnocení